Při rozhodování o pěstování zeleniny na zahradě je velmi důležité, když se chystáte zeleninu sklízet. Jinak naše zelenina nebude zralá, a proto některé z nich mohou být dokonce špatné pro konzumaci. Kromě toho stojí za to vědět, že velký význam mají nejen konkrétní data sklizně zeleniny, ale také to, kdy a vlastně v jakou denní dobu bude sklizeň zeleniny prováděna.
Pokud hledáte další tipy a informace, podívejte se na články o zelenině zde.
Termíny sklizně zeleniny
Pokud se na naší zahradě pěstuje zelenina, pak určitě víme, že nelze přesně určit, kdy zeleninu sklízíme, protože vše závisí na druhu a také odrůdách konkrétní zeleniny. Proto stojí za to seznámit se s vlastnostmi, které naznačují, že daná zelenina je již zralá. Pojďme se tedy podívat, jaké podmínky sklizně zeleniny budou vhodné.
Pokud budeme přemýšlet, kdy budou naše cukety zralé, poznáme to, když její délka bude zhruba 15 až 20 cm na délku. Toto datum je obvykle od června do září, jako je tomu u kedluben, ale mělo by mít průměr kolem 10 cm.
Datum sklizně mrkve je také od června do září, zatímco zralá mrkev bude známá, když její listy začnou vadnout. U rajčat poznáme, zda jsou již zralé nebo ne, velmi jednoduše, konkrétně podle červeně zbarvených plodů, nepočítaje v to samozřejmě jiné barevné odrůdy. Doba sklizně rajčat je od června do října, stejně jako doba sklizně okurek, jejichž zralé exempláře jsou podle odrůdy samozřejmě asi 20-30 cm dlouhé. Brambory, které se sklízejí od června do října, by měly být vykopány asi 3 týdny poté, co stonky zemřou.
Jak vidíme, tyto pojmy jsou poměrně rozsáhlé, proto bychom se měli seznámit s každým druhem a odrůdou zeleniny, kterou vysazujeme. Podle toho pro nás bude snazší určit, kdy bude tato zelenina vhodná ke sklizni. Za přečtení stojí také informace, které jsou uvedeny na obalu osiva nebo na štítcích připevněných k sazenicím zeleniny. Pokud plánujete zahradu, podívejte se také tento článek o setí zeleniny krok za krokem.
Sklizeň zeleniny - jako je tomu u brambor a mrkve a stejně jako u jiné zeleniny
Doba sklizně zeleniny se velmi liší. V případě brambor může být výběr správné sezóny docela obtížný, protože velmi často závisí správná doba sklizně na odrůdě rostlin. Rané odrůdy lze vykopat v červnu, zatímco pozdní odrůdy by se měly sklízet až na podzim.
Stojí za to vědět, že listy a stonky rostlin nám hodně říkají o zralosti brambor. V minulosti, ale i dnes se věří, že ke sklizni brambor měly jejich stonky uhynout po 3 týdnech. Totéž platí i pro mrkev, protože když je zralá, nadzemní část začne vadnout.
Je mnohem snazší posoudit stupeň zralosti u rostlin, které rostou nad zemí. U mnoha druhů zeleniny, jako jsou rajčata, můžeme rozeznat jejich zralost podle barvy. Můžeme se setkat i s takovým případem, že rostliny vyvíjejí své plody, přestože už přišly mrazy. Právě v tomto případě si můžeme dovolit sbírat zelená rajčata a čekat, až v naší teplé místnosti dozrají. Můžeme je také zabalit do papíru a udržovat při teplotě 18-20oC, díky čemuž dozrají ještě rychleji.
U některých druhů zeleniny může být sklizeň odlišná, protože například salát lze sbírat pouze z listů. Cukety se velmi často sklízejí, než dosáhnou své dospělosti, tj. 20 cm na délku, protože mladé rostliny jsou mnohem chutnější. Proto je tak důležité seznámit se s každým druhem zeleniny, který pěstujeme, a dodržovat doporučení.
Jak skladujeme sklizenou zeleninu
Po sklizni zeleniny nesmíme samozřejmě zapomenout na to, jak je zelenina skladována. To je velmi důležitý faktor, který určuje, zda bude zelenina v dobrém stavu i po týdnu nebo dvou po sklizni zeleniny. Pamatujte, že způsob skladování závisí také na tom, jaký druh a odrůdu zeleniny budete skladovat.
Důležitým prvkem je, zda bylo počasí během sklizně zeleniny suché a bez mrazu. Jinak naše zelenina může velmi rychle shnít. Navíc při sběru zeleniny ji nemůžeme poškodit. To platí zejména pro rajčata, která mohou při poškození hnít a hnít.
Při rozhodování o skladování kořenové zeleniny bychom měli vědět, že ji po vykopání ze země nemůžeme umýt ani vyčistit. Kromě toho musíme odstranit nadzemní část z kořenů, aby neodnášela z kořenů živiny a vodu. Rajčata jsou naopak kvůli velkému množství vody, kterou obsahují, uchovávána v teplých místnostech. Prakticky veškerá zelenina je však zpravidla skladována v chladných místnostech, díky čemuž zůstane čerstvá a déle vhodná ke konzumaci.